Zpracování půdy 1. část
ZPRACOVÁNÍ PŮDY
Je to pilíř zemědělské výroby.
Patří mezi rozhodující agrotechnická opatření rozhodující o příští úrodě.
Je to soustava mechanických zákroků do půdy, umožňující kulturním rostlinám dobře zakořenit, růst a vyvíjet se.
Úloha zpracování půdy z 2 hledisek:
a.) ve vztahu k půdě
· nakypřit ulehlou půdu / utužit kyprou
· zapravit posklizňové zbytky, organická hnojiva a vápenaté hmoty
· optimalizovat vodní a vzdušný režim (tepelný)
· ovlivňovat mineralizaci a humifikaci
b.) ve vztahu k rostlině
· připravovat lůžko pro osivo (sadbu)
· tlumit plevele a původce chorob a škůdců
· zapravit průmyslová hnojiva
· umožnit rozvoj kořenového systému
Zpracování půdy se dělí na 2 druhy:
a.) klasický (konvenční, tradiční)
b.) moderní (progresivní, používání půdoochraných systémů)
OSEVNÍ POSTUP
Je plán postupového střídání plodin na pozemcích
Cílem je :
1.) snižování výskytu plevelů, chorob a škůdců
2.) používáním předplodiny vytvořit optimální podmínky pro plodinu následovanou -> získat nejvyšší výnos
3.) Vyrovnáváním struktury plodin a jejich rozmístěním v osevním postupu pozitivně ovlivnit úrodnost půdy a jejich vlastnosti.
KONVENČNÍ
Podmítka, orba (všechny druhy), kypření
Příprava půdy před setím – smykování, vláčení, válení a hlubší kypření
Podmítka
- Je mělké zpracování půdy po obilninách, zrninách, řepce a pícninách (sklizně v létě)
-Úloha: šetří půdní vláhu (snižuje výpar vody)
Základní pojmy osevního postupu:
1.) Osevní plán – konkrétní realizace osevního postupu v daném roce
2.) Hon – je1.část osevního postupu. Osévá se jednou plodinou v daném roce a představují největší podíl ve vegetačním období
3.) Meziplodina – je plodina mezi 2 hlavními plodinami
4.) Struktura plodin – procentový podíl jednotlivých skupin plodin na celkovém osevu
5.) Rotace – je doba vystřídání celého osevního postupu na každém honu
Zásady střídání plodin
2 hlediska:
A.) Biologické, pěstitelské
· ovlivňují – fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy, zaplevelení a výskyt chorob a škůdců
· Zásady:
o náročné plodiny jsou v 1. trati
o střídání hlubokokořenících a mělkokořenících
o střídání jednoděložných a dvouděložných
o nepěstovat rostliny po sobě ze stejného druhu
o při porušení jakékoliv zásady dochází k prudkému zvýšení chorob a nárůstu škůdců
B.) Ekonomické
· hlavním cílem je snižování nákladů na jednotku
· Zásady :
o optimální využití půdního fondu
o nižší počet plodin (různé druhy strojů)
o z hlediska snížení pracovní špičky
Druhy osevního postupu
1.)Polní – nachází se v každém hospodářství, naplňuje potřebu ŽP výroby a zajišťuje tržní produkci (osivo, sadba apod.)
2.) Speciální – zelinářský
Jak sestavit osevní postup?
Základním předpokladem je znalost plodin
1.) Výrobní podnikatelský záměr
2.) Zjistit průměrné výnosy plodin za posledních 5-10 let
3.) Vybilancovat potřebu pícnin a produkci chlévského hnoje (počítá-li se s ŽV)
4.) Podle výměry orné půdy a vybrané struktury plodin vypočítáme velikost honu
V ČR se v průměru osvědčilo čtyřhonné až devítihonné v osevním postupu.
Příklad osevních postupů v jednotlivých oblastech
Kukuřičný, řepařský chov skotu
|
Řepařský, vyšší zastoupení obilnin chov skotu
|
1. vojtěška |
1. jetel luční |
2. vojtěška |
2. pšenice ozimá |
3. pšenice ozimá |
3. pšenice ozimá |
4.cukrovka** |
4. cukrovka |
5. ječmen jarní |
5. ječmen jarní |
6. kukuřice a siláž* |
6. ječmen jarní + zelené hnojení |
7. pšenice ozimá |
7. cukrovka, kukuřice siláž |
8. cukrovka**, luštěniny |
8. ječmen jarní + oves na zeleno |
9. ječmen jarní s podsevem |
|
Řepařský výrobní typ chovu skotu
|
Řepařský výrobní typ chovu skotu
|
1. jetel |
1. jetel |
2. pšenice ozimá |
2. pšenice ozimá |
3. ječmen jarní |
3. ječmen ozimý |
4. hrách |
4. řepka ozimá |
5. pšenice ozimá |
5. pšenice ozimá, žito ozimé |
6. oves na senáž s podsevem |
6. luskovinoobilní směs s podsevem |
Bramborářský výrobní typ s nižší úrodností
|
Bramborářský výrobní typ
|
1. jetel luční |
1. jetel luční |
2. obilovina ozimá |
2. pšenice ozimá |
3. obilovina jarní |
3. ječmen jarní + zelené hnojení |
4. okopanina |
4. brambory, kukuřice na siláž |
5. obilnina jarní s podsevem |
5. ječmen jarní |
|
6. bob, řepka ozimá |
|
7. pšenice ozimá |
|
8. pícní krycí plodina s podsevem |
Druhy realizace
Po úklidu slámy (čím dříve, tím lépe)
Hloubka podmítky :
1.) do 8cm –účelná
2.) 8-12cm – střední
3.) nad 12cm – hluboká (u těžkých půd)
Po podmítce následují vláčení či válení a to za sucha
Mechanizační prostředky:
· Radličkový podmítač
· Kombinovaný kypřič
ORBA
Je nejdůležitější pracovní operace hospodaření
Úkoly orby:
1.) obrátit ornici tak, aby se vrchní horší struktura dostala na dno brázdy
2.) zapravit drny jetelového nebo travního porostu, plevele, zelené rostliny určené na hnojení, chlévský hnůj nebo průmyslové hnojivo a slámu
3.) nakypřit ornici, tím usnadnit vsakování vody do půdy a umožnit uvolnění živin pro rostliny
4.) rozdrtit ornici tzn. změnit půdu ve strukturní drobtovitou strukturu
5.) ničit plevele, škůdce a původce chorob
Stupeň kypření i drobení a mísení půdy závisí na:
a.) půdních vlastnostech a stavu půdy
b.) rychlosti orby (vyšší rychlost = lepší výsledek)
c.) na konstrukci pluhu, nejdůležitější část pluhu je orební těleso, které odděluje skývu a ta má tvar 4bokého hranolu.
Výška skývy = hloubka orby
Šířka skývy = záběr orebního tělesa
Parametry orby
1.) Doba orby – dle plodiny, pro kterou se připravuje
· Letní roba (strnisková orba)
o po sklizni obilí, nebo raných brambor
o příprava pro meziplodinu
o je mělká
· Seťová k ozimům
o důležité je včasné provedení minimálně 2-3 týdny před setím
· Podzimní (hlavní) orba
o K jarnímu setí (k jařinám), okopaninám nebo luskovinám
o Přednosti:
§ kypřící efekt
§ podpora biologických procesů
§ kvalitní nakypření půdy (srážky)
§ ničení plevelů
· Zimní (tj. opožděná podzimní) orba
o méně vhodná, ale lepší než jarní
· Jarní orba
o nahrazuje z různých důvodů neprovedenou podzimní orbu
· Speciální orba
o cílem je prohlubování orničního profilu
2.) Hlouba orby – ovlivňuje vlastnosti půdy ( F,CH a B)
· Akumulace (hromadění) vody ze srážek
· Rozvoj mikrobiálního života
· Snazší zakořeňování plodin a rozvoj kořenového systému
· Odplevelení půd a potlačování některých plevelů
· Omezuje působení škůdců a původců chorob
· Kritéria:
o Stav půdy
o Mocnost ornice
o Klimatické a povětrnostní podmínky
o Druh a typ půdy
o Stav půdy po sklizni
o Požadavek plodin na půdní podmínky
· Dělení:
o mělká – do 0,18m
o střední – 0,18-0,24m
o hluboká – 0,24-0,30m
o velmi hluboká -0,30-0,35m
· Podle způsobu zpracování brázdové skývy rozeznáváme orby:
a.) jednovrstvou – skýva je zpracována jedním orebním tělesem
b.) dvouvrstvou – skýva je obrácena 2x, protože jsou dvě orební tělesa
3.) Způsob orby – označuje techniku orební soupravy na pozemku
· Co rozhoduje:
o klimatické (vláhové) podmínky
o plodina
o svažitost terénu
o tvar a velikost pozemku
o termín
· Příklady:
o Záhonová orba
o Orba do roviny
o Kombinovaná
4.) Hodnocení orby – posuzujeme:
· Termín orby
· Hloubka a její rovnoměrnost
· Přímost brázdy
· Stupně obrácení skýv
· Zapracování organických zbytků nebo hnojiv
· Nakypření ornice
· Procento nezoraných míst
Zapravování hmot do půdy orbou
Hmoty:
· chlévská mrva
· zelené hnojení
· sláma (posklizňové strniště)
Zaorávání chlévské mrvy:
· do střední hloubky
· k okopaninám
! Nutno zaorávání hnoje co nejdříve po rozmetání!
Zaorávka slámy:
· délka řezanky 0,2m
· slámou se do půdy dostává poměr dusíku k uhlíku 1:80 (před zaoráváním nutno dodat dusík)
Zaorávka zeleného hnojení:
· Provádí se většinou v pozdějším podzimu jako ochrana proti ztrátě živin