Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zpracování půdy 1. část

3. 9. 2013


ZPRACOVÁNÍ PŮDY

 

Je to pilíř zemědělské výroby.

Patří mezi rozhodující agrotechnická opatření rozhodující o příští úrodě.

Je to soustava mechanických zákroků do půdy, umožňující kulturním rostlinám dobře zakořenit, růst a vyvíjet se.

 

Úloha zpracování půdy z 2 hledisek:

 

a.)    ve vztahu k půdě

·         nakypřit ulehlou půdu / utužit kyprou

·         zapravit posklizňové zbytky, organická hnojiva a vápenaté hmoty

·         optimalizovat vodní a vzdušný režim (tepelný)

·         ovlivňovat mineralizaci a humifikaci

 

b.)    ve vztahu k rostlině

·         připravovat lůžko pro osivo (sadbu)

·         tlumit plevele a původce chorob a škůdců

·         zapravit průmyslová hnojiva

·         umožnit rozvoj kořenového systému

 

Zpracování půdy se dělí na 2 druhy:

a.)    klasický (konvenční, tradiční)

b.)    moderní (progresivní, používání půdoochraných systémů)

 

 

OSEVNÍ POSTUP

Je plán postupového střídání plodin na pozemcích

 

Cílem je :

1.)    snižování výskytu plevelů, chorob a škůdců

2.)    používáním předplodiny vytvořit optimální podmínky pro plodinu následovanou -> získat nejvyšší výnos

3.)    Vyrovnáváním struktury plodin a jejich rozmístěním v osevním postupu pozitivně ovlivnit úrodnost půdy a jejich vlastnosti.

 

KONVENČNÍ

Podmítka, orba (všechny druhy), kypření

Příprava půdy před setím – smykování, vláčení, válení a hlubší kypření

 

Podmítka

- Je mělké zpracování půdy po obilninách, zrninách, řepce a pícninách (sklizně v létě)

-Úloha: šetří půdní vláhu (snižuje výpar vody)

 

 

Základní pojmy osevního postupu:

1.)    Osevní plán – konkrétní realizace osevního postupu v daném roce

2.)    Hon – je1.část osevního postupu. Osévá se jednou plodinou v daném roce a představují největší podíl ve vegetačním období

3.)    Meziplodina – je plodina mezi 2 hlavními plodinami

4.)    Struktura plodin – procentový podíl jednotlivých skupin plodin na celkovém osevu

5.)    Rotace – je doba vystřídání celého osevního postupu na každém honu

 

Zásady střídání plodin

2 hlediska:

 

A.)   Biologické, pěstitelské

·         ovlivňují – fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy, zaplevelení a výskyt chorob a škůdců

 

·         Zásady:

o   náročné plodiny jsou v 1. trati

o   střídání hlubokokořenících a mělkokořenících

o   střídání jednoděložných a dvouděložných

o   nepěstovat rostliny po sobě ze stejného druhu

o   při porušení jakékoliv zásady dochází k prudkému zvýšení chorob a nárůstu škůdců

 

B.)   Ekonomické

·         hlavním cílem je snižování nákladů na jednotku

 

·         Zásady :

o   optimální využití půdního fondu

o   nižší počet plodin (různé druhy strojů)

o   z hlediska snížení pracovní špičky

 

 

Druhy osevního postupu

1.)Polní – nachází se v každém hospodářství, naplňuje potřebu ŽP výroby a zajišťuje tržní produkci (osivo, sadba apod.)

2.) Speciální – zelinářský

 

 

Jak sestavit osevní postup?

Základním předpokladem je znalost plodin

1.)    Výrobní podnikatelský záměr

2.)    Zjistit průměrné výnosy plodin za posledních 5-10 let

3.)    Vybilancovat potřebu pícnin a produkci chlévského hnoje (počítá-li se s ŽV)

4.)    Podle výměry orné půdy a vybrané struktury plodin vypočítáme velikost honu

V ČR se v průměru osvědčilo čtyřhonné až devítihonné v osevním postupu.

 

 

Příklad osevních postupů v jednotlivých oblastech

 

Kukuřičný, řepařský chov skotu

 

 

Řepařský, vyšší zastoupení obilnin chov skotu

 

1. vojtěška

1. jetel luční

2. vojtěška

2. pšenice ozimá

3. pšenice ozimá

3. pšenice ozimá

4.cukrovka**

4. cukrovka

5. ječmen jarní

5. ječmen jarní

6. kukuřice a siláž*

6. ječmen jarní + zelené hnojení

7. pšenice ozimá

7. cukrovka, kukuřice siláž

8. cukrovka**, luštěniny

8. ječmen jarní + oves na zeleno

9. ječmen jarní s podsevem

 

 

Řepařský výrobní typ chovu skotu

 

 

Řepařský výrobní typ chovu skotu

 

1. jetel

1. jetel

2. pšenice ozimá

2. pšenice ozimá

3. ječmen jarní

3. ječmen ozimý

4. hrách

4. řepka ozimá

5. pšenice ozimá

5. pšenice ozimá, žito ozimé

6. oves na senáž s podsevem

6. luskovinoobilní směs s podsevem

 

Bramborářský výrobní typ s nižší úrodností

 

 

Bramborářský výrobní typ

 

1. jetel luční

1. jetel luční

2. obilovina ozimá

2. pšenice ozimá

3. obilovina jarní

3. ječmen jarní + zelené hnojení

4. okopanina

4. brambory, kukuřice na siláž

5. obilnina jarní s podsevem

5. ječmen jarní

 

6. bob, řepka ozimá

 

7. pšenice ozimá

 

8. pícní krycí plodina s podsevem

 

 

Druhy realizace

Po úklidu slámy (čím dříve, tím lépe)

 

Hloubka podmítky :

1.)    do 8cm –účelná

2.)    8-12cm – střední

3.)    nad 12cm – hluboká (u těžkých půd)

Po podmítce následují vláčení či válení a to za sucha

 

Mechanizační prostředky:

·         Radličkový podmítač

·         Kombinovaný kypřič

 

 

ORBA

Je nejdůležitější pracovní operace hospodaření

 

Úkoly orby:

1.)    obrátit ornici tak, aby se vrchní horší struktura dostala na dno brázdy

2.)    zapravit drny jetelového nebo travního porostu, plevele, zelené rostliny určené na hnojení, chlévský hnůj nebo průmyslové hnojivo a slámu

3.)    nakypřit ornici, tím usnadnit vsakování vody do půdy a umožnit uvolnění živin pro rostliny

4.)    rozdrtit ornici tzn. změnit půdu ve strukturní drobtovitou strukturu

5.)    ničit plevele, škůdce a původce chorob

 

Stupeň kypření i drobení a mísení půdy závisí na:

a.)    půdních vlastnostech a stavu půdy

b.)    rychlosti orby (vyšší rychlost = lepší výsledek)

c.)    na konstrukci pluhu, nejdůležitější část pluhu je orební těleso, které odděluje skývu a ta má tvar 4bokého hranolu.

Výška skývy = hloubka orby

Šířka skývy = záběr orebního tělesa

 

Parametry orby

1.)    Doba orby – dle plodiny, pro kterou se připravuje

 

·         Letní roba (strnisková orba)

o   po sklizni obilí, nebo raných brambor

o   příprava pro meziplodinu

o   je mělká

 

·         Seťová k ozimům

o   důležité je včasné provedení minimálně 2-3 týdny před setím

 

·         Podzimní (hlavní) orba

o   K jarnímu setí (k jařinám), okopaninám nebo luskovinám

o   Přednosti:

§  kypřící efekt

§  podpora biologických procesů

§  kvalitní nakypření půdy (srážky)

§  ničení plevelů

 

·         Zimní (tj. opožděná podzimní) orba

o   méně vhodná, ale lepší než jarní

 

·         Jarní orba

o   nahrazuje z různých důvodů neprovedenou podzimní orbu

 

·         Speciální orba

o   cílem je prohlubování orničního profilu

2.)    Hlouba orby – ovlivňuje vlastnosti půdy ( F,CH a B)

·         Akumulace (hromadění) vody ze srážek

·         Rozvoj mikrobiálního života

·         Snazší zakořeňování plodin a rozvoj kořenového systému

·         Odplevelení půd a potlačování některých plevelů

·         Omezuje působení škůdců a původců chorob

 

·         Kritéria:

o   Stav půdy

o   Mocnost ornice

o   Klimatické a povětrnostní podmínky

o   Druh a typ půdy

o   Stav půdy po sklizni

o   Požadavek plodin na půdní podmínky

 

·         Dělení:

o   mělká – do 0,18m

o   střední – 0,18-0,24m

o   hluboká – 0,24-0,30m

o   velmi hluboká -0,30-0,35m

 

·         Podle způsobu zpracování brázdové skývy rozeznáváme orby:

a.)    jednovrstvou – skýva je zpracována jedním orebním tělesem

b.)    dvouvrstvou – skýva je obrácena 2x, protože jsou dvě orební tělesa

3.)    Způsob orby – označuje techniku orební soupravy na pozemku

 

·         Co rozhoduje:

o   klimatické (vláhové) podmínky

o   plodina

o   svažitost terénu

o   tvar a velikost pozemku

o   termín

 

·         Příklady:

o   Záhonová orba

o   Orba do roviny

o   Kombinovaná

 

4.)    Hodnocení orby – posuzujeme:

·         Termín orby

·         Hloubka a její rovnoměrnost

·         Přímost brázdy

·         Stupně obrácení skýv

·         Zapracování organických zbytků nebo hnojiv

·         Nakypření ornice

·         Procento nezoraných míst

 

 

Zapravování hmot do půdy orbou

 

Hmoty:

·         chlévská mrva

·         zelené hnojení

·         sláma (posklizňové strniště)

 

Zaorávání chlévské mrvy:

·         do střední hloubky

·         k okopaninám

! Nutno zaorávání hnoje co nejdříve po rozmetání!

 

Zaorávka slámy:

·         délka řezanky 0,2m

·         slámou se do půdy dostává poměr dusíku k uhlíku 1:80 (před zaoráváním nutno dodat dusík)

 

Zaorávka zeleného hnojení:

·         Provádí se většinou v pozdějším podzimu jako ochrana proti ztrátě živin

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář